15. Novodobé dějiny Vrchlabska a Jilemnicka.
Pod heslem "hory patří pracujícím" se mění Krkonoše v oblast s rekreačně sportovním využitím. Horské hotely a boudy se stávají zotavovnami Revolučního odborového hnutí, rekreačními chatami pro zaměstnance podniků z vnitrozemí nebo součástí národního podniku Interhotely Krkonoše. V dalších desetiletích se rozvíjí chalupářské hnutí. Horské chalupy se mění ve stylové objekty víkendové rekreace pro rodiny z vnitrozemí, především z Prahy. V horách jsou budovány nové lyžařské vleky, lanové dráhy, sjezdovky, skokanské můstky i nevkusné megalomanské hotely, poškozující vzhled krkonošské krajiny. Město Vrchlabí se díky své výhodné poloze stává střediskem cestovního ruchu ve střední části Krkonoš. Průmysl města reprezentují v dobách socialismu podniky Tesla - elektrotechnika, Škoda-AZNP - osobní automobily, Kablo - vodiče, TOS - hydraulika, Mileta - kapesníky, Tiba - filmový tisk a šatovky, Vkus - oděvy, pivovar - sodovkárna, Nářadí, Krkonošská pila a Krkonošský nábytek. V Jilemnici pracuje textilní továrna Technolen, strojírenský podnik Autobrzdy či potravinářsko-chemická firma Cutisin.
Historie ochrany přírody se píše v Krkonoších od roku 1904, kdy majitel jilemnického panství hrabě Jan z Harrachu založil první krkonošskou přírodní rezervaci Strmá stráň v Labském dole. První návrh na zřízení Národního parku Krkonošského, zahrnujícího území Jizerských hor, Krkonoš a Rýchor, předložil již roku 1923 krkonošský přírodovědec, profesor František Schustler. Návrhy na realizaci národního parku v Krkonoších však došly realizace až na přelomu padesátých a šedesátých let. Nejprve došlo 16. ledna 1959 k založení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Tento počin byl následován dne 17. května 1963 zřízením Krkonošského národního parku /KRNAP/ na české straně pohoří. Krkonošský národní park se stal prvním českým národním parkem, za sídlo Správy Krkonošského národního parku bylo vybráno město Vrchlabí.
I přes usilovnou snahu o záchranu horské přírody Krkonoš se v sedmdesátých letech začíná prudce zhoršovat stav zdejších smrkových lesů. Příčinou jsou emise z tepelných elektráren v oblasti "Černého trojúhelníku" na německo-česko-polském pomezí. V této době drží malé Krkonošské pohoří dva nezáviděníhodné světové primáty. Roční návštěvnost přelidněných hor činí 10 miliónů lidí, čímž se stávají Krkonoše nejnavštěvovanějším pohořím na světě v přepočtu na kilometr čtvereční. Velmi vážné ekologické problémy zařazují roku 1984 Krkonošský národní park na listinu mezi jedenáct nejohroženějších národních parků světa. V roce 1986 navíc zasáhl krkonošskou oblast silný radioaktivní spad z havárie sovětské jaderné elektrárny Černobyl.
V čase náboženské nesvobody a pronásledování křesťanů a jejich duchovních pastýřů komunistickým režimem působí ve městě Vrchlabí paradoxně nějaký čas kněží františkánského řeholního řádu. Řád menších bratří, řád žebravých mnichů františkánů, byl založen milovníkem Boha, lidí a přírody, italským světcem Františkem z Assisi, na přelomu 12. a 13. století. Byla to doba rozkvětu středověkých měst, doba bohatých kupců, měšťanů a vlády peněz na jedné straně, ale též doba válek, malomocenství a bídy na straně druhé. V dobách bohatnoucích církevních hodnostářů byl řád příkladem evangelijní chudoby, v dobách bludařů zachovával věrnost církevnímu učení a papeži. Do českých zemí uvedla řád královská dcera svatá Anežka Přemyslovna, která se stala sama členkou jeho ženské větve - klarisek, vzdala se bohatství a moci a po vzoru svatého Františka a svaté Kláry se rozhodla zasvětit svůj život chudobě, modlitbě a službě potřebným. Přestože byl Řád menších bratří v českých zemích roku 1950 zrušen komunistickým režimem, pokračoval ve své tajné existenci v rámci podzemní církve. Právě svatořečení Anežky Přemyslovny papežem Janem Pavlem II. v roce 1989 bylo znamením přicházející "sametové revoluce", která vyvrcholila událostmi na Národní třídě v Praze.
Listopadové dny roku 1989 znamenaly pád komunistické moci a zrod svobodné občanské společnosti. Na pokraji ekologické katastrofy stojící Krkonošský národní park / Karkonoski Park Narodowy je v roce 1992 zařazen mezi světové biosférické rezervace, holandská nadace FACE zde uvádí do života projekt na záchranu a obnovu krkonošských lesů, Světová banka financuje projekt k zachování biologické rozmanitosti Krkonoš.
Po pádu socialismu dostávají postupně města Vrchlabí a Jilemnice přívětivější tvář - jsou opraveny významnější památky, pochmurně šedé a oprýskané domy dostávají novou fasádu, veřejné osvětlení se přizpůsobuje charakteru města, opravují se ulice a chodníky. Dochází k oslabení průmyslové sféry ve Vrchlabí a Jilemnici a naopak vzrůstá jejich funkce jako zázemí krkonošských středisek Špindlerova Mlýna, Benecka, Rokytnice nad Jizerou a Harrachova a také jako center cestovního ruchu, který tu nachází stále se zkvalitňující infrastrukturu.
Špindlerův Mlýn, ležící na území Královéhradeckého kraje při hranicích s krajem Libereckým a na území obce Vrchlabí s rozšířenou působností, je dnes mezinárodním horským rekreačním střediskem první kategorie. Značené letní turistické cesty odtud směřují do všech částí Krkonoš, v zimním období zde nabízí největší a nejznámější lyžařské centrum České republiky širokou paletu zimního sportovního vyžití. Vyrostlo zde mnoho nových hotelů a penzionů, staré rekreační objekty se dočkaly rekonstrukce. Na katastru Špindlerova Mlýna, zaujímajícím střední část Krkonoš až k polským hranicím, se dnes nachází na 43 hotelů, 134 penzionů a 23 horských bud. Ve Špindlerově Mlýně žije dnes trvale asi 1400 obyvatel, jejichž počet se však v sezóně zvyšuje až na 16 000. Ke Špindlerovu Mlýnu, který získal status města v roce 1961, patří bývalé horské osady Svatý Petr, Bedřichov, Labská-Krausovy Boudy a Volský Důl, stejně jako samoty Luční bouda, Špindlerova bouda, Boudy pod Malým Šišákem, Petrova bouda, Martinova bouda, Labská bouda, Brádlerovy Boudy, Medvědí Boudy, Daftovy Boudy, Davidovy Boudy, Patejdlova bouda, Jelení Boudy, bouda U Bílého Labe, Bouda na Pláni, Klášterka, Klínové Boudy, Hromovka, Tabulové Boudy, Boudy pod Šeřínem, Michlův Mlýn, Třídomí a Čistá Voda.
Město Vrchlabí leží v Královéhradeckém kraji v bezprostřední blízkosti hranic Libereckého kraje a je sídlem obce s rozšířenou působností. Ve městě dnes žije asi 14 000 obyvatel, patří k němu kdysi samostatné horské a podhorské vsi Herlíkovice, Hořejší Vrchlabí, Kněžice a Podhůří. Vrchlabí je branou do středních Krkonoš a jejich srdce - Špindlerova Mlýna, největšího a nejznámějšího lyžařského centra České republiky s jeho středisky Svatý Petr-Pláně a Špindlerův Mlýn-Medvědín.
Městečko Jilemnice se rozkládá v Libereckém kraji nedaleko hranic s krajem Královéhradeckým a je také sídlem obce s rozšířenou působností. Žije zde dnes asi 6 000 trvalých obyvatel a k městu patří kdysi samostatné vsi Jilem a Hrabačov, stejně jako samota Javorek. Jilemnice je branou do západních Krkonoš, především do středisek Benecko a Horní Mísečky. V zimním období je také toto město branou do největšího a nejznámějšího lyžařského centra České republiky, Špindlerova Mlýna s jeho střediskem Horní Mísečky- Medvědín.
Města Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Jilemnice jsou středisky centrální části Krkonoš a přilehlého podhůří, pro návštěvníky jsou potom ideálními východisky pro poznávání nejnavštěvovanější části těchto čarokrásných hor.