2. Vodopis.
Po Slezském hřbetu Krkonoš probíhá důležité rozvodí. Vody polských řek Bobru, Kamenné a jejich přítoků ústí do Odry a plynou do Baltského moře, vody řek české strany pohoří jsou odváděny Labem do Severního moře.
Řeky Krkonoš a Podkrkonoší patří ke středoevropskému říčnímu typu, který charakterizuje jarní průtokové maximum, způsobené táním sněhu v horách a letní průtokové minimum v době nejvyššího výparu vody.
Západní Krkonoše a Podkrkonoší odvodňuje řeka Jizera s přítoky Mumlava, Rokytnice, Jizerka a Oleška. Jizera pramení v Jizerských horách a v Horní Sytové má průměrný průtok 9.5 metrů krychlových za sekundu. Horská říčka Jizerka, dotýkající se svým tokem severní části Jilemnice a přijímající zleva Jilemku, ústí do Jizery v Horní Sytové za průměrného průtoku přes 2 metry krychlové za sekundu. Střední část Krkonoš a Podkrkonoší odvodňuje řeka Labe, k jejímž přítokům patří Bílé Labe, Dolský potok, Bělá, Sovinka, Malé Labe, Čistá, Pilníkovský potok a Olešnice. Ve Vrchlabí má průměrný průtok 3 metry krychlové za sekundu. Východní Krkonoše a Podkrkonoší odvodňuje Úpa, pramenící v Krkonoších na Úpském rašeliništi v nadmořské výšce 1430 metrů. Její přítoky jsou Malá Úpa, Albeřický potok a Ličná a průměrný průtok v Trutnově činí asi 4 metry krychlové za sekundu.
Na horských potocích a říčkách můžeme obdivovat četné vodopády. Nejvyšším vodopádem v českých zemích je Pančavský vodopád v Labském dole, vysoký 148 metrů. Horní Úpský vodopád v Obřím dole měří 129 metrů, Pudlavský vodopád v Labském dole 122 metrů. Mezi další významné vodopády patří vodopád Dvorského potoka v Labském dole /68 m/, Dolní Úpský vodopád v Obřím dole /45 m/, Labský vodopád v Labském dole /35 m/, Huťský vodopád pod Lysou horou /20 m/, Malý Labský vodopád v Labském dole /17 m/, Mumlavský vodopád v Mumlavském dole /10 m/ a vodopády na Bílém Labi /10 m/. Krásné vodopády můžeme obdivovat i v polských Krkonoších: vodopád Lomniczki /150 m/, vodopád Kamieňczyka /27 m/, vodopád Szklarki /13 m/, vodopád Wrzosówki /10 m/ a vodopád Podgórnej /10 m/. V Podkrkonoší se v polesí Sýkornice nacházejí Novopacké vodopády /12 m/.
V ledovcových karech na slezské straně hor se nacházejí ledovcová jezera Maly a Wielki Staw. Ve Sněžných jamách leží Sniežne Stawki a pod Kotelními jamami Mechové jezírko, taktéž ledovcového původu.
Na řece Labe leží dvě údolní nádrže - údolní nádrž Labská mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím a údolní nádrž Les Království mezi Hostinným a Dvorem Králové nad Labem. První byla postavena v letech 1910-1914, druhá v letech 1910-1919, patří tedy k nejstarším v Čechách. Byly postaveny k regulaci průtoku řeky Labe po několika katastrofálních povodních, z nichž nejhorší postihla Krkonoše v roce 1897.
Četné menší rybníky, sloužící k chovu ryb i rekreaci, objevíme v Podkrkonošské pánvi mezi Lánovem, Vrchlabím a Martinicemi. Patří mezi ně například rybníky Slunečná, Vrchlabský rybník, Zámecké rybníky, Cihelna, Výsplachy, Bělský rybník, Kábrt, Fejfar, Bohdanka, Javorek, Buben, Slané bahno, Havlíček, Zákřežník, Mlejnsko či Kružský rybník. V minulosti stávalo v okolí Martinic několik větších rybníků, dnes již zrušených, například Velký nebo Vrchanov či malé rybníky Blaník a Na kobyle.