4. Podnebí.

   Krkonoše a jejich podhůří leží v mírném podnebném pásmu střední Evropy, pro které je charakteristické střídání čtyř ročních období. Sudetské pohoří je první výraznou překážkou, stavící se do cesty převládajícím západním větrům, vanoucím od Atlantického oceánu, které s sebou přinášejí oblačnost a vlhkost. Vlhkost, obsažená v oblacích, které jsou nuceny vysokou horskou překážkou stoupat do velkých atmosférických výšek, vlivem nižší teploty vzduchu v těchto výškách kondenzuje a k zemi padá v podobě častých srážek. Krkonoše, vystavené masám vlhkého vzduchu, vanoucího od Atlantiku, charakterizuje výrazně oceánický ráz podnebí, silná proměnlivost počasí a ve srovnání s ostatními českými horami také nejdrsnější klimatické podmínky.

   Vrchlabské a jilemnické podhůří tvoří klimatický rajón mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný, Krkonoše od centra Vrchlabí a Hrabačova do hor spadají do klimatického rajónu chladného, velmi vlhkého, horského.

   Stoupáme-li z podhůří do hor, s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu; na každých 100 metrů nadmořské výšky klesne teplota o 0.5 až 1.0 stupeň Celsia. Roční průměrná teplota vzduchu je v podkrkonošských městech Vrchlabí a Jilemnice asi 7,0 stupně Celsia, v nižších horských polohách na Benecku a ve Špindlerově Mlýně 4.7 stupně Celsia a na hřebenech hor na Sněžce 0.2 stupně Celsia. Průměrná teplota nejchladnějšího měsíce ledna činí ve Vrchlabí a Jilemnici -3.5 stupně Celsia, ve Špindlerově Mlýně -4.5 stupně Celsia a na Sněžce -7.2 stupně Celsia. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce července je ve Vrchlabí a Jilemnici asi 17,8 stupňů Celsia, na Benecku 14,0 stupňů Celsia, na Sněžce potom 8.3 stupně Celsia. V podzimních a zimních měsících však často dochází k teplotní inverzi, kdy na hřebenech panuje celé dny nebo týdny jasné slunečné počasí s vyššími teplotami, zatímco podhorské kotliny leží pod hustým příkrovem mraků a vládne zde chladné a mlhavé počasí.

   Jak při cestě výše do hor ubývá teploty, nepřímo úměrně tomu přibývá srážek. V podhorské Jilemnici spadne ročně v průměru 862 milimetrů srážek, ve Vrchlabí je to již 960 milimetrů srážek. Nejvyšší srážkové úhrny mají údolí v centrální části hor. Ve Špindlerově Mlýně činí roční průměr 1322 mm, na hřebenech hor na Sněžce je to potom 1227 mm srážek. V Krkonoších a jejich podhůří padají srážky v průměru 120 až 160 dní v roce, ve Vrchlabí to je 144 dní se srážkami za rok.

   Na Benecku nad Vrchlabím a Jilemnicí svítí slunce v průměru 1733 hodin za rok, ve Špindlerově Mlýně 1444 a na Sněžce 1693 hodin. Jasných dní bývá v podhůří kolem 50 ročně, v centrální části hor 40-50, na hřebenech 30-40 za průměrný rok.

   Souvislá sněhová pokrývka leží v horách nejčastěji od listopadu do března, v nejvyšších polohách až do května. Sníh leží v podhůří asi 120 dní v roce, v centrální části hor ve Špindlerově Mlýně 155 dní v roce, na hřebenech hor na Luční boudě až 184 dny v roce.

   Laviny, které si již vyžádaly v Krkonoších desítky lidských životů, padají v zimním období především z příkrých srázů v závěrech krkonošských, převážně ledovcových údolí. Mezi lavinové lokality patří Kociol Szrenicki, Sněžné jámy, Kociol Smogorni, Kotle Wielkego a Malego Stawu, Bialy Jar, Kociol Lomniczki, Kotelné jámy, Labský důl, Důl Bílého Labe, Kozí hřbety, Dlouhý důl, Modrý důl a Obří důl.

   Převládající západní větry využívají k výstupu na hřebeny Krkonoš k západu otevřené údolí Mumlavy.Stoupáním zužujícím se údolím nabývají na rychlosti, která je nejvyšší na planině Labské louky. Na jejím okraji se propadají do hlubokého údolí Labského dolu, čímž vytvářejí větrnou turbulenci, která na hraně Labského dolu ukládá sníh, částice půdy či semínka rostlin. To samé se opakuje při výstupu Dolem Bílého Labe na planinu Bílé louky a klesáním větrů do hlubin Obřího dolu. Tento jev, charakteristický právě pro Krkonoše, se označuje jako anemoorografické systémy a má značný význam pro sněhové, půdní, botanické a zoologické poměry Krkonoš.

   Föhn je suchý teplý vítr, který v zimním období způsobuje silné tání a vznik lavin. Proudí-li vlhký vzduch od severu ze Slezska, který se při výstupu do hor ochlazuje pomalu, ale na druhé straně hor se při sestupu rychle ohřívá, vzniká föhn právě v českých Krkonoších. Koncem podzimu a v zimě se vyskytují v horách časté mlhy, které se objevují často zcela náhle a pro návštěvníky hor mohou znamenat značné nebezpečí.

   Ve Vrchlabí vanou větry nejčastěji ze západního a z východního směru, na Benecku ze severozápadního a z jihovýchodního směru, na Sněžce ze směru jihozápadního, jižního a severního.