ALBUM CENTRÁLNÍ KRKONOŠE. VRCHLABSKO. JILEMNICKO.

   

   Na severu Země české, na pomezí Slezska, zvedá své temeno až k nebi mohutná horská hradba Krkonoš, nejvyššího ze Sudetských pohoří. Tajemný a divukrásný kraj na horním toku Labe a Jizery, náležející odedávna království českému, zůstával dlouho do dob středověku pustou horskou krajinou, které tenkrát kralovali jen medvěd, vlk, rys, divoká kočka a orel. Na samém hřebeni hor, vysoko na náhorní planině pod tajemným Violíkem, pramení ve výši 1386 metrů nad mořem největší česká řeka, Labe. Ještě jako malý potůček se líně klikatí mezi keříky kleče a trávou Labské louky, záhy se však vrhá střemhlav hučícím vodopádem do strží Labského dolu. V klínu Sedmidolí spojí své mladé síly se svou sestřičkou, říčkou Bílé Labe, ještě měkce pohladí skalnaté dno svého koryta a již směle vkročí do srdce Krkonoš, Špindlerova Mlýna. Tak jako je srdce středem těla, který v sobě skrývá lásku a cit, tak je Špindlerův Mlýn středobodem a perlou krásných Krkonošských hor. Zde přijímá dravé Labe vody Svatopetrského potoka, který nám přináší pozdrav ze staré hornické osady Svatý Petr pod úbočím skalnatých Kozích hřbetů a kamenité Luční hory. Bystřinný tok řeky Labe na chvíli pohltí vody stařičké Labské přehrady, avšak brzy se jeho divoká voda opět prodírá mezi velikými žulovými balvany, přinesenými z hor povodněmi a burácí a hřmí v úzkých soutěskách pod svahy bájné hory Žalý. V místech, kde mladá řeka zklidňuje svůj tok a její symfonie náhle přechází z bouřného forte do krotkého piano, v místech, kde se vymaňuje z náručí vysokých krkonošských hor, aby se nechala laskat něžnými křivkami podkrkonošských návrší, leží Vrchlabí. První město na řece Labi, strážce krkonošských hor a brána do středu říše bájného Krakonoše. Vždyť i dávné pověsti vypravují o vládci hor - Krakonošovi, kterak sám kopal průrvu pro řeku Labe mezi krkonošskými horami. Když tehdy na úpatí hor ukončil svou těžkou práci, upustil krumpáč a kus plátna, do něhož utřel své zpocené čelo. V těchto místech vyrostlo město Vrchlabí, jehož údělem se stalo právě dřevo, kov a tkanina, které mu dal do vínku sám Krakonoš.

   Na opačné straně pověstmi opředené hory Žalý prodírá se lesnatým údolím horská říčka Jizerka. Zurčivě nám vypráví o čarokrásné hoře Kotel a o Zlatém návrší, pod jejichž svahy přichází na svět. Povídá nám o starých chaloupkách, přilepených jako vlaštovčí hnízda k vysokým stráním, jež potkala na své pouti horami. Tam, kde vystupuje Jizerka z úzkého údolí a stáčí svůj tok k západu, aby své chladivé vody odevzdala starší a silnější sestře Jizeře, tam při soutoku s Jilemkou leží Hrabačov. Jím začíná starobylé horské městečko Jilemnice, druhá brána do Krakonošovy zahrady a kolébka českého lyžařství, rozložená v líbezném údolíčku Jilemky.

   Pojďme se projít přírodou a historií Vrchlabska a Jilemnicka od prvopočátků až po dnešní dny. Objevujme společně nejkrásnější památky a místa samotného srdce hor - Špindlerova Mlýna, stejně jako dvou hlavních bran centrálních Krkonoš - Vrchlabí a Jilemnice, jejich blízkého i vzdálenějšího okolí. Přijměme pozvání do tohoto krásného a zároveň drsného kraje, tak, jak je po staletí vyslovovala ústa srdečných a pohostinných horalů: " Přijďte pobejt!"