1. Do skal Čížkových kamenů a na Jestřebí hory. ( 15.5 km )
Vlakem /přes Kunčice nad Labem a Trutnov/ na zastávku Bohuslavice nad Úpou /400 m./, směr Jaroměř. Ze zastávky po zelené značce přes trať a lesní pěšinou i po schodech vzhůru na lesní Dolní panskou cestu. Dále vzhůru po zelené nenápadnou lesní pěšinou se ztíženou orientací na Horní panskou cestu, po níž vede žlutá značka, směřující vlevo pod skalami Jižních Čížkových kamenů k jeskyňce na Severních Čížkových kamenech. Z rozcestí se žlutou na Horní panské cestě půjdeme dále po zelené vlevo mírně vzhůru, později vpravo příkře vzhůru balvanitým lesem se ztíženou orientací na skalní plošinu Jižní Čížkovy Kameny /612 m./, 2.5 km. pískovcová skalní plošina, omezené rozhledy do údolí Úpy a na Krkonoše - dále po zelené vlevo okrajem lesa a později lesem - Severní Čížkovy kameny, jeskyňka /620 m./, 3.5 km. Pískovcová skaliska, zvaná též Kozí kameny, nad údolím Úpy. V jeskyňce pod vrcholem severních Čížkových kamenů se v době Prusko-rakouské války roku 1866 skrýval průmyslník Walzel z Poříčí. Od jeskyňky vede pěšina k vrcholovému skalisku Severních Čížkových kamenů /632 m./. - po zelené značce dolů Biskupským lesem na červenou značku na okraji vsi Lhota u Trutnova /440 m./, 5 km - vpravo po červené vzhůru do lesa - pod Hůrou /600 m./, 7.5 km - dále po červené polní cestou dolů - Markoušovice, horní konec /600 m./, 8.5 km, v zahrádce domku č.p. 95 litinová socha císaře Josefa II., který ve vsi přenocoval v době velké neúrody roku 1771 - dále po červené pod hřbetem Jestřebích hor na rozcestí pod Pasekou /640 m./, 9.5 km. Z rozcestí po červené vlevo vzhůru - Paseka /680 m./, 10.5 km, osada se připomíná roku 1748, barokní kříž z roku 1789, prameniště s výskytem vzácných druhů rostlin. - vpravo po zelené hřebenem Jestřebích hor - Žaltman /739 m./, 12.5 km, železná rozhledna z roku 1967 s panoramatickým rozhledem na Krkonoše, Vraní hory, Stolové hory, Soví hory, Javoří hory, Orlické hory, Kralický Sněžník, Podkrkonoší a Český ráj. - po zelené dolů z hory a spolu s modrou značkou dolů Mariánským sadem se sedmi kapličkami Panny Marie, postavenými ve stylu romantické architektury - Malé Svatoňovice, náměstí /450 m./, 14.5 km. Mariánské poutní místo nad pramenem léčivé vody. Poutní barokní kostel z roku 1737 byl v roce 1831 empírově přestavěn V roce 1800 zde začala těžba kamenného uhlí, roku 1834 byly nad zázračnou studánkou založeny vodoléčebné lázně. Rodiště spisovatele Karla Čapka, muzeum bratří Čapků otevřeno od jara do podzimu. - po zelené a červené značce městem dolů - Malé svatoňovice, žel. /410 m./, 15.5 km /5-6 hodin/. Vlakem /přes Trutnov a Kunčice nad Labem/ zpět.
2. Na vrchol Vraních hor. ( 12.5 km )
Vlakem /přes Kunčice nad Labem a Trutnov/ na zastávku Bernartice u Trutnova /500 m./, směr Královec a Žacléř. Ze zastávky Bernartice sejdeme do údolí potoka k viaduktu a silnici. Dáme se vpravo po modré a zelené značce - Bernartice, kostel /480 m./, 0.5 km, obec založená při Vratislavské stezce Libavským sedlem již patrně roku 1005, poprvé se připomíná v roce 1297. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní z let 1677-1678, později byl přestavován. Plastika Piety z roku 1736 před kostelem, mariánský sloup z roku 1828, na mostě sv. Jan Nepomucký z roku 1767. - ze vsi vlevo po modré vzhůru Vodním údolím, u pramenů vpravo po modré úpatím Vraních hor. Vzhůru vlevo po modré úbočím Vraních hor - Mravenčí vrch /837 m./, 4.5 km - po modré lesní Hřebenovou cestou - Kozlík /787 m./, 6 km - dále po modré - rozcestí pod Královeckým Špičákem /750 m./, 6.5 km - vpravo vzhůru po modré odbočce na vrchol Královecký Špičák /881 m./, 7.5 km, nejvyšší vrchol Vraních hor, jejichž silueta nad Libavským sedlem připomíná vránu s rozepjatými křídly - zpět na rozcestí pod Královeckým Špičákem /750 m./, 8.5 km - vpravo po modré značce dolů úbočím Královeckého Špičáku na Křížovou cestu a poli nad osadou Vrchová do Libavského sedla - Královec, žel. /525 m./, 12.5 km /4-5 hodin/. Z Královce vlakem /přes Trutnov a Kunčice nad Labem/ zpět.
3. Za krásami Vraních hor, Zawor a Křešovské kotliny. ( 31 km / 28 km )
Autem přes hraniční přechod Královec do polské Lubawky. Lubawka byla založena na obchodní Vratislavské cestě ze Slezska do Čech, městská práva obdržela již v roce 1292. Gotický kostel Narození Panny Marie z konce 15. století byl v letech 1609-1615 barokně přestavěn, barokní kostel sv. Anny z let 1696-1698, radnice na náměstí z roku 1750, na Svaté hoře nad městem barokní kapličky. Lubawka, střed /495 m./ - po modré značce přes koleje a po silnici ven z města - Ulanowice Podlesie /530 m./, 2 km - u kapličky po modré vpravo ze silnice po úpatí Vraních hor - Krucze Skaly /540 m./, 3 km, skaliska nad ústím Kruczej Doliny, přírodní rezervace Kruczy Kamieň. - Po modré značce do Kruczej Doliny, dolinou vzhůru na hřeben Vraních hor. Po lesnatém hřebeni a dolů do vsi Blaźejów /550 m./, 8.5 km - po modré vsí - Chelmsko Ślaskie, náměstí /520 m./, 10 km. Ves založena Čechy ve 12. století, od počátku 13. století město, připojeno ke Slezsku. Roku 1945 pozbylo městská práva. Zachováno historiské jádro města s náměstím. Renesanční a barokní domy ze 17. a 18. století s podsíněmi vytvářejí jeden z nejlépe dochovaných urbanistických celků Slezska. Pozdně renesanční až raně barokní kostel sv. Josefa z let 1680-1690 s vnitřní bohatou štukovou výzdobou a barokním oltářem, při kostele renesanční budova farní školy z roku 1575 se sgrafitovou výzdobou. Barokní fara z roku 1748 s erbem řádu cisterciáků na barokním portálu. - z náměstí půjdeme nejprve východním směrem ulicí po žluté značce / směr Laczna / k 11 dřevěným domům z roku 1707, které jsou památkou na tkalcovskou minulost Chelmska Slaskiego. Z původních 12 dřevěných městských domů s podsíněmi a bedněnými štíty, zvanými "Dvanáct Apoštolů" se do dnešních dnů nezachoval pouze jediný, Jidáš. - stejnou ulicí se vrátíme po žluté na náměstí - Chelmsko Ślaskie, náměstí /520 m./, 11 km - z náměstí pokračujeme po žluté značce směr Krzeszów po místní silnici do vsi Olszyny /500 m./, 12.5 km - u kapličky po žluté vpravo polní cestou do údolí mezi vrchy Stožek a Lisiec, které jsou výběžkem pohraničního pásma Zawory, údolím po žluté na rozcestí s červenou značkou pod skalami Skalki Gorzeszówskie - Glazy Krasnoludków /500 m./, 15 km. Přírodní rezervace Trpasličí kameny, skupina pískovcových skalisek bizarních podob, porostlá smrkovým lesem. - vlevo po žluté značce si krátce prohlédneme nejzajímavější část rezervace Glazy Krasnoludków a vrátíme se zpět na rozcestí s červenou značkou - po červené značce do polí a na rozcestí se zelenou značkou ve vsi Gorzeszów /475 m./, 17.5 km - vpravo po zelené po místní silnici k osamělé pískovcové skále Diabelska Maczuga /480 m./, Ďáblův palcát, data 1813-1913 připomínají sté výročí Bitvy národů u Lipska - zpět po zelené značce na rozcestí s červenou ve vsi Gorzeszów /475 m./, 18 km - z rozcestí dále po zelené místní silnicí ve směru na Krzeszów - Krzeszówek, kostel /470 m./, 19.5 km, gotický kostel sv. Vavřince z doby kolem roku 1362, upravovaný v 16. a 18. století. Barokní interiér s gotickou plastikou Ukřižování z poloviny 15. století, u kostela barokní fara z roku 1753 a dvě staré památné lípy. - dále po zelené místní silnicí pod Horou sv. Anny do Krzeszówa, po červené značce vlevo ke klášteru - Krzeszów, klášter /465 m./, 21.5 km. Osada Křesobor vznikla při benediktinském opatství, které bylo založeno kněžnou Annou a v roce 1292 přešlo do vlastnictví řádu cisterciáků. Uvnitř zdí s branami a kapličkami z 18. století, které obepínají prostor opatství, se nachází klášter a barokní kostel z let 1728-1735 s bohatě členěnou fasádou a hodnotným vnitřním zařízením včetně nástropních fresek, barokní mauzoleum Svidnických Piastovců z let 1734-1747, které bylo přestavěno v roce 1839, u kostela stojí také barokní klášter benediktinských mnišek z 18. století. Dále zde najdeme raně barokní kostel sv. Josefa, postavený v letech 1692-1696 a přebudovaný roku 1720, jehož fasáda pochází z roku 1735. V areálu opatství se nachází též kaple sv. Magdalény, postavená v první polovině 18. století. Ve vsi lipová alej s křížovou cestou a množství kapliček, božích muk a křížů - po prohlídce sakrálního areálu opatství cisterciáků pokračujeme z rozcestí v Krzeszówě po červené značce místní silnicí do lesa - Betlejem /490 m./, 23.5 km, dřevěný barokní pavilón Betlém býval letním sídlem křesoborských opatů a pochází z doby kolem roku 1670, kaple z roku 1674. - dále po červené značce lesní cestou přes silničku vzhůru na hřeben Vraních hor. Lesy Vraních hor půjdeme stále po červené značce přes vrchy Czarnogóra /621 m./ a Miejska Górka /643 m./ na lesní rozcestí se zelenou značkou. Po červené sejdeme do údolí Leszczynowy Wawóz a k nádraží v Lubawce - Lubawka, střed /495 m./, 31 km /10 hodin/. Autem zpět.
VARIANTA: Z Krzeszówa můžeme jít také po zelené značce kolem křížové cesty do vsi Lipienica, kaple /507 m./, 2.5 km - dále po zelené vzhůru na hřeben Vraních hor /600m./, 4 km - po červené do údolí Leszczynowy Wawóz a k nádraží v Lubawce - Lubawka, střed /495 m./, 6.5 km. Celkem 28 km /9-10 hodin/.