1. Nejhezčími partiemi polských západních Krkonoš. ( 22.5 km )
Autem přes Harrachov do polské Szklarské Poreby. Szklarska Poreba byla založena skláři již ve 14. století. Pracovaly zde známé sklářské hutě, dnes je Szklarska Poreba turistickým centrem na rozhraní polských západních Krkonoš a Jizerských hor. Szklarska Poreba, Sporthotel, parkoviště /710 m./ - po černé značce vzhůru údolím Kamieńczyka - Wysoki Most, říčka Kamieńczyk /755 m./, 1.5 km - vlevo po zelené horskými lesy projdeme pod lanovkou na Szrenicu - Kociol Szrenicki /950 m./, 4.5 km - vzhůru po žluté údolím Szrenického potoka a kolem skalisek Kukulcze Skaly s výhledem do Slezska, česky zvané Kukaččí skály - Schronisko pod Labskim Szczytem /1180 m./, 6 km. Horská bouda zvaná dříve Stará Slezská bouda byla založena v polovině 17. století na staré obchodní České stezce, výhledy na polskou část Jizerských hor a do jelenohorské kotliny. - vzhůru po žluté nad srázem Labski Kociol - nad Sněžnými jámami, hranice /1485 m./, 8 km, rozhled do hlubin Sněžných jam, polského Podkrkonoší a Slezské nížiny - vlevo po červeně značené Cestě česko-polského přátelství - úbočí Vysokého Kola /1410 m./, 9.5 km - vlevo dolů po modré - Rozdroźe pod Wielkim Szyszakiem /1220 m./, 10.5 km - vlevo po zeleně značené Śćieźce nad Reglami vcházíme do majestátných ledovcových strží Sněžných jam - Śnieźne Kotly /1250 m./,11.5 km. Ledovcové kary Velké a Malé Sněžné jámy jsou od sebe odděleny skalním hřbetem, 200 metrů vysoké skalní stěny Sněžných jam jsou žulové, v Malé Sněžné jámě se nachází nejvýše položená čedičová žíla, významná botanická lokalita. Na dně Velké Sněžné jámy ledovcová jezírka Šniežne Stawki a Mlaka. - dále po zelené přes Labski Kociol - Schronisko pod Labskim Szczytem /1180 m./, 14.5 km - vzhůru po zelené přes Szrenickie Mokradla na červeně značenou Cestu česko-polského přátelství pod Tvarožníkem - Trzy Świnki /1314 m./, 16 km, žulové skalisko Sviňské kameny - vpravo po červené pod horou Szrenica /1362 m./ - Schronisko na Hali Szrenickej /1200 m./, 17.5 km. Pastevecká horská bouda nazývaná kdysi Nová Slezská bouda byla založena roku 1787. - dolů po červené - Wodospad Kamieńczyka /830 m./, 20 km. Za poplatek sestup na dno úzkého skalnatého kaňonu Kamieńczyka a k 27 metrů vysokému vodopádu, za nímž se nalézá jeskyně. - dále po červené - Wysoki Most /755 m./, 21 km - vpravo přes most po černé - Szklarska Poreba, Sporthotel /710m./, parkoviště, 22.5 km /8-9 hodin/. Autem zpět.
2. Nejhezčími partiemi polských východních Krkonoš. ( 19.5 km )
Autem přes Harrachov nebo Královec do polského Karpacze. Počátky Karpacze se datují do 14. století, do časů hledačů pokladů. Do 18. století hornická osada, sídlo cechu krkonošských bylinkářů a laborantů. V osadě Karpacz Górny severský staronordický dřevěný evangelický kostelík, přenesený sem z Norska od jezera Wang. V centru Karpacze Muzeum sportu a turistiky v Krkonoších , umístěné v horské chalupě s botanickou zahrádkou. Karpacz, Hotel Orlinek, parkoviště /800 m./ - po červené značce lesy přes údolí Bystrzyka - Schronisko nad Lomniczka /995 m./, 3.5 km - vzhůru dolinou Lomniczki po červené - Kociol Lomniczki /1200 m./, 4.5 km, kaskádovitý vodopád Lomniczki vysoký 150 metrů - dále po červené vzhůru skalnatým Kotlem Lomniczki kolem symbolického hřbitovu obětem hor - Schronisko pod Śnieźka, Obří sedlo /1395 m./, 5.5 km, stávala zde Obří bouda, založená roku 1847 kupcem Mittloehnerem, jejím předchůdcem byla Panská bouda, sloužící za útulek dělníkům při stavbě kaple na Sněžce - vpravo po černé nad Jarem Lomniczki kolem horní stanice lanovky na Kopu - dolina Bialy Jar /1240 m./, 8 km, v roce 1968 zde zasypala jarní lavina 19 studentů, nikdo z nich nepřežil. - po žluté značce přes Zlotówku - Schronisko Strzecha Akademicka /1260 m./, 8.5 km. Horská pastevecká bouda na Slezské stezce přes hory, dříve zvaná Hamplova bouda. Bouda známá od 17. století, kdy tudy procházejí a zde odpočívají poutníci na vrchol Sněžky. - po modré sestupujeme k ledovcovému jezeru Maly Staw - Schronisko Samotnia /1190 m./, 9.5 km, ukázka architektury původní krkonošské horské boudy, Jezerní bouda je připomínána již v 17. století jako útulek hlídače jezera Maly Staw. - po modré dolinou potoka Lomnica kolem schroniska Domek Mysliwski - Polana /1073 m./, 11.5 km, horská polana, založená v 18. století, kdysi tu stávala horská Schlingelova bouda, která vyhořela. - vlevo vzhůru po zelené na hřeben na červeně značenou Cestu česko-polského přátelství, po ní vlevo na vyhlídku nad ledovcovým jezerem Wielki Staw, zpět po červené přes rozcestí se zelenou až ke skalisku Slonecznik /1423 m./, 14.5 km, česky zvaný Polední kámen, kdysi Mnich či Čertův kámen. Skála je opředena mnoha hrůzostrašnými pověstmi. Slunce stojící nad zdaleka viditelným skaliskem oznamovalo horalům ze slezského podhůří čas polední. - vpravo dolů po žluté klečovými porosty - skalní město Pielgrzymy /1204 m./, 16 km, česky zvané Poutníci, žulová skaliska výšky až 25 metrů - dále po žluté nedaleko skal Kotki, česky zvaných Kočičí kámen - Polana /1073 m./, 17 km - po zelené nad potokem Plasawa - Karpacz, hotel Orlinek, parkoviště /800 m./, 19.5 km. /6-7 hodin/. Autem zpět.
3. Perly západních Krkonoš. ( 26.5 km )
Východiskem výletu je Špindlerův Mlýn. Ze Špindlerova Mlýna autobusem na Dívčí lávky /směr Špindlerova bouda/. Dívčí lávky /780 m./ - po modré kolem boudy Myslivna na rozcestí pod Dívčí strání, zde vpravo po modré do Labského dolu, ledovcového údolí se vzácnou květenou - Labský důl, pod vodopádem Pudlavy /910 m./, 6.5 km, proti proudu potoka Pudlavy leží nepřístupné překrásné Pudlavské vodopády, padající z výšky 122 metrů. - dále po modré, vlevo z hrany Labského dolu padá kaskádovitý Pančavský vodopád, vysoký 148 metrů - Labská rokle /1200 m./, 9 km, kaskádovitý vodopád Labe 35 metrů vysoký - dále po modré - Labská bouda /1315 m./, 10 km. Na místě dnešního horského hotelu stávala od roku 1830 chatrná dřevěná bouda, přestavěná hrabětem Janem z Harrachu v průběhu 19. století na horskou boudu, která vyhořela roku 1965. - vpravo po červené a zelené Labskou loukou - pramen Labe /1387 m./, 11 km. Poutní místo, Labská studánka vysvěcena 19. září 1684 královéhradeckým biskupem Janem z Talembergu. Pamětní deska Jana Buchara, propagátora Krkonoš. Mozaikové erby 24 měst, jimiž protéká veletok Labe na své pouti od pramene k ústí do Severního moře, odhaleno 1968. - vpravo po žluté Českou cestou - Cesta česko-polského přátelství, hranice /1417 m./, 11.5 km - vlevo po červené Cestě česko-polského přátelství - Tvarožník /1322 m./, 13.5 km, žulové skalisko, místo podzimního tahu stěhovavých ptáků ze severu k jihu - dále po červené, záhy ostře vpravo po zelené na polské území, kamenitá cesta vede přes Szrenickie Mokradla - Schronisko pod Labskim Szczytem /1180 m./, 15.5 km. Horská bouda zvaná dříve Stará Slezská bouda byla založena v polovině 17. století na staré obchodní České stezce, výhledy na polskou část Jizerských hor. - vpravo po zelené přes Labski Kociol - Śnieźne Kotly /1250 m./, 17.5 km. Ledovcové kary Velké a Malé Sněžné jámy jsou od sebe odděleny skalním hřbetem, 200 metrů vysoké skalní stěny Sněžných jam jsou žulové, v Malé Sněžné jámě se nachází nejvýše položená čedičová žíla, významná botanická lokalita. Na dně Velké Sněžné jámy ledovcová jezírka Šniežne Stawki a Mlaka. - dnem majestátných Sněžných jam po zelené - Rozdroźe pod Wielkim Szyszakiem /1220 m./, 19.5 km - vpravo vzhůru po modré - úbočí Vysokého Kola /1410 m./, 20.5 km - vlevo po červeně značené Cestě česko-polského přátelství přes Velký Šišák /1410 m./ a Černé sedlo /1350 m./ - Mužské kameny /1417 m./, 22 km, mohutné žulové skalisko - dále po červené - Dívčí kameny /1413 m./, 23 km, žulová skaliska, místo dalekého rozhledu. - dále po červené dolů - rozcestí nad Petrovou boudou /1323 m./, 24 km, od 18. století letní pastevecká bouda, ve druhé světové válce rekreační středisko důstojníků wehrmachtu - dále po červené přes Čihadlo /1213 m./ do Slezského sedla - Špindlerova bouda /1198 m./, 26.5 km, založena 1824. /8-9 hodin/. Ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna autobusem, nebo pěšky po zelené a potom po modré - 6 km.