4. Perly východních Krkonoš. ( 26 km )
Autobusem či autem do Pece pod Sněžkou. Pec pod Sněžkou vznikla v době dolování rud a drahých kamenů v Obřím dole před rokem 1534, od počátku 16. století zde pracovaly pece k tavení železných a arsenových rud, pece ukončily svou činnost v roce 1876. V roce 1949 postavena sedačková lanovka na vrchol Sněžky. Pec pod Sněžkou, střed, parkoviště /754 m./ - po modré proti proudu řeky Úpy - Pec pod Sněžkou, Bukové údolí, muzeum /850 m./, 1.5 km - dále po modré Obřím dolem, ledovcovým údolím se vzácnou květenou, uzavřeným mezi skalnatými srázy Studniční hory /1554 m./ a Sněžky /1602 m./, půjdeme kolem hornické kapličky, vzhůru podél základů bývalé boudy Kovárna a skalnatými úbočími Sněžky přes Rudnou rokli s Dixovým křížem a trkačem starého vodovodu na Sněžku - Schronisko pod Śnieźka, Obří sedlo /1395 m./, 7 km, stávala zde Obří bouda, založená roku 1847 kupcem Mittloehnerem, jejím předchůdcem byla Panská bouda, sloužící za útulek dělníkům při stavbě kaple na Sněžce - po červené značce dolů skalnatým Kotlem Lomniczki kolem symbolického hřbitova obětem hor - Kociol Lomniczki /1200 m./, 8 km, kaskádovitý vodopád Lomniczki vysoký 150 metrů, symbolický hřbitov obětem hor - dále po červené Dolinou Lomniczki - Schronisko nad Lomniczka /995 m./, 9 km - po žluté dolů dolinou Lomniczki - Wilcza Poreba /675 m./, 11.5 km - vpravo po zelené cestou Tabaczana Śćieźka - Szeroki Most /726 m./, 12 km - vpravo po černé vzhůru skalnatou Soví dolinou - Soví sedlo, Przelecz Sowia /1170 m./, 15 km - vpravo po červené a modré Cestou česko-polského přátelství - U boudy Jelenka /1300 m./, 16 km - dále po červené a modré vzhůru - Svorová hora /1411 m./, 17 km - dále po červené přes Obří hřeben vzhůru, vpravo leží hluboko pod námi Dolina Lomniczki, vlevo Slunečné údolí - Sněžka, vrchol /1602 m./, 19.5 km, nejvyšší vrchol českých zemí, kaple sv. Vavřince postavena z popudu mnichů cisterciáků ze Slezského Krzeszówa v letech 1665 - 1681, stavitelem byl slezský šlechtic hrabě Schaffgotsch. Kaple kruhového půdorysu o průměru 7 metrů je 14 metrů vysoká. Sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou, uvedená do provozu v roce 1949. Za jasných dní rozhled daleko do českého vnitrozemí a do polských rovin. - pod lanovkou po žluté značce pod Růžovou horou dolů - Růžohorky /1255 m./, 23 km - vpravo po zelené přes samotu Větrník - Pec pod Sněžkou, střed, parkoviště /754 m./, 26 km /9-10 hodin/. Autobusem či autem zpět.
5. Piekielnou dolinou na hrad Chojnik a Zbojeckije Skaly. ( 7 km )
Autem přes Harrachov do Sobieszówa. Cestou údolím Kamenné mezi Szklarskou Porebou a Sobieszówem se zastavíme u krásného vodopádu Szklarki a boudy Kochanówka; při silnici parkoviště. Sobieszów je součástí velkoměsta Jelenia Góra. Starý kostel barokně přestavěn roku 1788, na stropě lidové náboženské výjevy. Přírodovědné muzeum, knihovna a ředitelství Karkonoskiego Parku Narodowego. Sobieszów, parkoviště /360 m./ - po červené z městečka, / vlevo na okraji lesa muzeum / - Glazowisko, vstup do Piekielnej Doliny /480 m./, 2 km, dále po zelené labyrintem žulových skal - sedlo nad Piekielnou Dolinou /550 m./, 3 km - vlevo po žluté a černé schodištěm vzhůru - zřícenina hradu Chojnik /627 m./, 4 km, Dřevěný hrad zde vznikl již v polovině 13. století, Bolko II. Svídnický ho znovu vystavěl z kamene před rokem 1364. Hrad se stal sídlem mocného rodu Schaffgotschů, roku 1675 po úderu blesku vyhořel. V době romantismu oblíbený výletní cíl lázeňských hostí z blízkých lázní Cieplice Slaskie - Zdrój. vyhlídka na Krkonoše a do slezských nížin - od hradu po červené značce ke skalisku Skalny Grzyb /560 m./, 5 km - dále po černé - Zbojeckije Skaly /480 m./, 5.5 km, žulová skaliska s jeskyněmi - dále dolů po černé na rozcestí a po černé spolu s červenou Sobieszów, parkoviště /360 m./, 7 km /2-3 hodiny/. Ze Sobieszówa autem zpět.
6. Kolem Mumlavského vodopádu k prameni Labe a Huťskému vodopádu. ( 27 km )
Autobusem do Harrachova na autobusové nádraží. Harrachov je rekreační středisko na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, před rokem 1712 založena vyhlášená novosvětská sklářská huť , známá svým broušeným sklem až za hranicemi Rakousko-Uherska. Sklářské muzeum. Empírový kostel sv. Václava z roku 1822-1828, u sklárny kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem z roku 1916. Lanovka a skokanský areál na Čertově hoře. Harrachov, aut. /690 m./ - po modré značce do údolí Mumlavy - Mumlavský vodopád /780 m./, 1 km, 10 metrů vysoký vodopád řeky Mumlavy v Mumlavském dole, v řečišti obří hrnce - po modré a červené vzhůru údolím Mumlavy - rozcestí k Vosecké boudě /1030 m./, 5.5 km - vlevo vzhůru po červené - Vosecká bouda /1250 m./, 8 km, stará horská bouda založená před rokem 1743, dříve zvaná Františkánská bouda - vpravo po zelené přes Navorskou louku - pramen Labe /1387 m./, 11 km. Poutní místo, Labská studánka vysvěcena 19. září 1684 královéhradeckým biskupem Janem z Talembergu. Pamětní deska Jana Buchara, propagátora Krkonoš. Mozaikové erby 24 měst, jimiž protéká veletok Labe na své pouti od pramene k ústí do Severního moře, odhaleno 1968. - vpravo po zelené a červené - Labská bouda /1315 m./, 12.5 km. Na místě dnešního horského hotelu stávala od roku 1830 chatrná dřevěná bouda, přestavěná hrabětem Janem z Harrachu v průběhu 19. století na horskou boudu, která vyhořela roku 1965. - vpravo po červené - Pančava /1301 m./, 13.5 km. Potok Pančava padá z hrany Pančavské jámy na dno Labského dolu do hloubky 250 metrů, Pančavský vodopád je vysoký 148 metrů - dále po červené - Krkonoš,Vrbatova bouda, /1396 m./, 15 km, horská bouda byla otevřena v roce 1964, její jméno upomíná na lyžařského závodníka Václava Vrbatu z Kruhu u Jilemnice, který tragicky zahynul spolu se svým přítelem Bohumilem Hančem při mezinárodním závodě na padesát kilometrů 24. března 1913. - vpravo po červené kolem Mohyly Hanče a Vrbaty, postavené roku 1925 na paměť tragické smrti závodníků, krásné výhledy na východní Krkonoše a Podkrkonoší - Harrachovy kameny /1421 m./, 15.5 km, žulová skaliska na hraně Velké Kotelní jámy, rozhled do českého vnitrozemí - dále po červené kolem Růženčiny zahrádky, prastarého valu z navršeného kamení, neznámého původu a účelu - Dvoračky /1140 m./, 18 km, pastevecké boudy založeny před rokem 1688, na horských loukách vzácná květena - vpravo po žluté nad boudou Bínovka a dolů lesem - rozcestí Nad Světlankou /940 m./, 19 km - vlevo po modré do údolí Huťského potoka - Huťská bouda /910 m./, 19.5 km - vpravo dolů po modré údolím Huťského potoka - Huťský vodopád /790 m./, 20.5 km, 20 metrů vysoký vodopád v zalesněném zářezu Huťského potoka nad Rokytnicí - po modré zpět vzhůru údolím Huťského potoka - Huťská bouda /910 m./, 21.5 km - vpravo po modré lesem vzhůru - rozcestí pod Dvoračkami /1026 m./, 22 km - vlevo po zelené údolím Kozelského potoka - rozcestí Vidlice /882 m./, 24 km - po žluté dále údolím Kozelského potoka - Skelné Hutě, hotel Skála /675 m./, 27 km /9 hodin/. Z Vítkovic - Skelných Hutí autobusem do Jilemnice.
7. Labským dolem k prameni Labe a do Kotelných jam. ( 21 km )
Východiskem výletu je Špindlerův Mlýn. Ze Špindlerova Mlýna autobusem na Dívčí lávky /směr Špindlerova bouda/. Dívčí lávky /780 m./ - po modré kolem boudy Myslivna na rozcestí pod Dívčí strání, zde vpravo po modré do Labského dolu, ledovcového údolí se vzácnou květenou - Labský důl, pod vodopádem Pudlavy /910 m./, 6.5 km, proti proudu potoka Pudlavy leží nepřístupné překrásné Pudlavské vodopády, padající z výšky 122 metrů. - dále po modré, vlevo z hrany Labského dolu padá kaskádovitý Pančavský vodopád, vysoký 148 metrů - Labská rokle /1200 m./, 9 km, kaskádovitý vodopád Labe 35 metrů vysoký - dále po modré - Labská bouda /1315 m./, 10 km. Na místě dnešního horského hotelu stávala od roku 1830 chatrná dřevěná bouda, přestavěná hrabětem Janem z Harrachu v průběhu 19. století na horskou boudu, která vyhořela roku 1965. - vpravo po červené a zelené Labskou loukou - pramen Labe /1387 m./, 11 km. Poutní místo, Labská studánka vysvěcena 19. září 1684 královéhradeckým biskupem Janem z Talembergu. Pamětní deska Jana Buchara, propagátora Krkonoš. Mozaikové erby 24 měst, jimiž protéká veletok Labe na své pouti od pramene k ústí do Severního moře, odhaleno 1968. - vlevo po žluté Labskou a Pančavskou loukou - rozcestí U čtyř pánů /1339 m./, 12.5 km - po zelené značce - rozcestí u Růženčiny zahrádky /1367 m./, 13.5 km - vpravo po červené kolem Růženčiny zahrádky, prastarého valu z navršeného kamení, neznámého původu a účelu - Dvoračky /1140 m./, 15.5 km, pastevecké boudy založeny před rokem 1688, na horských loukách vzácná květena - vlevo po zelené Krakonošovou cestou vstoupíme do krásných Kotelních jam - Kotelní jámy /1150 m./, 18 km, ledovcové kary, vzácná horská květena - dále po zelené - Kotelská louka /1040 m./, 19 km, dříve zde stávala horská pastevecká Kotelská bouda, později hájovna, vyhořela v roce 1910 - vpravo po modré údolím Boudeckého potoka - Dolní Mísečky, parkoviště, aut. /804 m./, 21 km. /7-8 hodin/. Z Dolních Míseček autobusem do Jilemnice.