20. Z Vrchlabí přes Výrovku a Luční boudu na Sněžku. ( 23.5 km )
Autobusem na zastávku Hořejší Vrchlabí, rozcestí Strážné /510 m./, linka Vrchlabí - Špindlerův Mlýn. - po červené značce vzhůru Kamennou cestou - Strážné, náměstí /792 m./, 2 km - dále po červené přes údolí Klínového potoka - Hříběcí Boudy /786 m./, 4.5 km - dále po červené značce vzhůru Lahrbushem kolem Švédského kříže a studánky U kříže a přes Lahrovy Boudy a Přední Rennerovky - Zadní Rennerovky, rozcestí /1252 m./, 8.5 km, horské louky se vzácnou květenou, rozhled do českého vnitrozemí - dále po červené kolem Dvorské boudy - Chalupa na Rozcestí /1348 m./, 9.5 km / 1349 m. / - vlevo po červené - Výrovka /1356 m./, 11 km - dále po červené vzhůru - Modré sedlo, kaplička /1509 m./, 12.5 km, památník obětem hor - po červené dolů Bílou loukou - Luční bouda /1410 m./, 13.5 km, horská pastevecká bouda, založená v 16. století při staré obchodní Slezské stezce. Vyhořela při ústupu Němců v roce 1938, obnovena za druhé světové války, tehdy byla výcvikovým střediskem nacistických jednotek. - vpravo po modré přes Úpské rašeliniště - Schronisko pod Śnieźka, Obří sedlo /1395 m./, 16 km, stávala zde Obří bouda, založená roku 1847 kupcem Mittloehnerem, jejím předchůdcem byla Panská bouda, sloužící za útulek dělníkům při stavbě kaple na Sněžce - vzhůru po červené skalnatým úbočím s řetězy na vrchol Sněžky - Sněžka, vrchol /1602 m./, 17 km, nejvyšší vrchol českých zemí, kaple sv. Vavřince postavena z popudu mnichů cisterciáků ze Slezského Krzeszówa v letech 1665 - 1681, stavitelem byl slezský šlechtic hrabě Schaffgotsch. Kaple kruhového půdorysu o průměru 7 metrů je 14 metrů vysoká. Sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou, uvedená do provozu v roce 1949. Za jasných dní rozhled daleko do českého vnitrozemí a do polských rovin. - pod lanovkou dolů po žluté značce - Růžohorky /1255 m./, 20.5 km - vpravo po zelené lesy kolem samoty Větrník - Pec pod Sněžkou, střed, parkoviště /754 m./, 23.5 km /7-9 hodin/. Autobusem do Trutnova nebo Svobody nad Úpou, z Trutnova nebo Svobody autobusem či vlakem do Vrchlabí.
21. Obřím dolem na Luční boudu a Výrovku. ( 17 km )
Autobusem či autem do Pece pod Sněžkou. Pec pod Sněžkou vznikla v době dolování rud a drahých kamenů v Obřím dole před rokem 1534, od počátku 16. století zde pracovaly pece k tavení železných a arsenových rud, pece ukončily svou činnost v roce 1876. V roce 1949 postavena sedačková lanovka na vrchol Sněžky. Pec pod Sněžkou, střed, parkoviště /754 m./ - po modré proti proudu řeky Úpy - Pec pod Sněžkou, Bukové údolí, muzeum /850 m./, 1.5 km - dále po modré Obřím dolem, ledovcovým údolím se vzácnou květenou, sevřeným mezi skalnatými srázy Studniční hory /1554 m./ a Sněžky /1602 m./, půjdeme kolem hornické kapličky, vzhůru podél základů bývalé boudy Kovárna a skalnatými úbočími Sněžky přes Rudnou rokli s Dixovým křížem a trkačem starého vodovodu na Sněžku - Schronisko pod Śnieźka, Obří sedlo /1395 m./, 7 km, stávala zde Obří bouda, založená roku 1847 kupcem Mittloehnerem, jejím předchůdcem byla Panská bouda, sloužící za útulek dělníkům při stavbě kaple na Sněžce - vlevo po modré přes Úpské rašeliniště - Luční bouda /1410 m./, 9.5 km, horská pastevecká bouda, založená v 16. století při staré obchodní Slezské stezce. Vyhořela při ústupu Němců v roce 1938, obnovena za druhé světové války, tehdy byla výcvikovým střediskem nacistických jednotek. - vlevo po červené vzhůru Bílou loukou - Modré sedlo, kaplička /1509 m./, 10.5 km, památník obětem hor - dále po červené dolů úbočím Luční hory - Výrovka /1356 m./, 12 km - vlevo po zelené dolů úbočím Širokého hřbetu - Richterovy Boudy /1140 m./, 13.5 km - vlevo po červené nad Modrým dolem a kolem boudy Milíře - Pec pod Sněžkou, střed, parkoviště /754 m./, 17 km /6 hodin/. Autobusem či autem zpět.
22. Samotou Jeleního dolu pod Sněžkou. ( 11.5 km )
Autobusem či vlakem do Trutnova, odtud autobusem na Dolní Malou Úpu, zastávka Spálený Mlýn / směr Pomezní Boudy /. Od Spáleného Mlýna /770 m./ po žluté značce silnicí vzhůru údolím Malé Úpy, záhy po žluté vlevo podél Jeleního potoka do Jeleního dolu. Dlouhým údolím Jeleního dolu přes Vasovu louku na Spálenou paseku ve Lvím dole pod Sněžkou - Lví důl, ústí Koulové strouhy /1090 m./, 4.5 km - zde se obrací cesta ostře vpravo, jdeme dále odlehlými lesy po žluté značce - Šímovy Chalupy /1060 m./, 7 km, původní horské samoty, rozhledy - dále po žluté - Niklův Vrch /1040 m./, 8 km, původní horské samoty - dále po žluté pod Velkým polomem - Žacléřské Boudy /995 m./, 10.5 km - po žluté značce klesáme do Horní Malé Úpy k osadě Za větrem /940 m./, 11.5 km, na autobusovou zastávku. / 3-4 hodiny /. Malá Úpa vznikla za kolonizace v 16. století, kdy sem vrchlabský pán Kryštof z Gendorfu povolal dřevaře, kteří zde těžili dřevo pro slavné kutnohorské doly. Malá Úpa se připomíná roku 1748 v tereziánském katastru, v letech 1841-1870 se ve zdejších končinách těžily a drtily železné i arsenové rudy, odvážené ke zpracování do nedaleké Pece pod Sněžkou.
Z Malé Úpy autobusem do Trutnova, odtud autobusem nebo vlakem.
23. Na vrchol Černé hory k Černohorskému rašeliništi. ( 15 km / 10 km )
Autobusem do Jánských Lázní. Horské rekreační středisko a lázně, založené v roce 1677 hrabětem Janem Adolfem Schwarzenbergem. V prostoru lázní na třicet radioaktivních, termálních a minerálních pramenů, léčba obrny. Katolický pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1882-1885, evangelický pseudogotický kostel z let 1873-1879. Stará kabinková lanovka na Černou horu byla postavena v roce 1928, nová lanovka v roce 1980. Janské Lázně, Lesní dům /660 m./ - po červené značce Zvonkovou cestou vzhůru do černohorských lesů - Zinneckerovy Boudy /1100 m./, 3.5 km, horské boudy založené roku 1720, kdysi se zde vyráběly louče, podle nichž se nazývají samoty také Loučnými Boudami - dále po červené projdeme pod lanovkou - Černá hora, Sokolská bouda /1270 m./, 5 km - dále po červené lesnatým vrcholem Černé hory - Černá bouda /1260 m./, 5.5 km - vpravo po modré dolů lesem - Černohorské rašeliniště, začátek naučné stezky /1200 m./, 6 km. Největší vrchovištní rašeliniště Krkonoš se vzácnou flórou - Vlevo naučnou stezkou přes Černohorské rašeliniště na zelenou značku u Pardubických bud, po ní vlevo. V době uzavření naučné stezky pokračujeme dále rovně po zelené - Velké Pardubické Boudy /1145 m./, 8.5 km - vlevo po zelené "cestou T" - nad Modrými kameny /970 m./, 10.5 km - vpravo po žluté přes křemencová skaliska Modré kameny - Modrokamenná bouda /790 m./, 12 km - dále dolů po zelené - Dolní Maršov, pod kostelem, aut. /540 m./, 15 km / 5-6 hodin /. Autobusem zpět.
VARIANTA: Trasu lze zkrátit o 5 kilometrů použitím kabinkové lanovky k cestě z Janských Lázní na vrchol Černé hory. Tehdy je třeba vystoupit na zastávce Janské Lázně, lanovka.
24. Na zlatonosné Rýchory a do Dvorského pralesa. ( 17 km )
Autobusem nebo vlakem přes Trutnov do Žacléře. Od vlakového nádraží je třeba dojít na náměstí po modré značce, 1.5 km. Žacléřský hrad byl založen knížetem Soběslavem již kolem roku 1136 k ochraně české země před Polskem. Pobořen roku 1523, později v majetku řádu jezuitů, roku 1750 přestavěn na barokní zámek. Nepřístupný. Ve městě původně renesanční kostel Nejsvětější Trojice ze 16. století, barokně přestavěný v roce 1732, barokní oltáře od J. Pacáka z let 1739 - 1760. Barokní fara z konce 18. století s mansardovou střechou, loretánská kaple z let 1750 - 1760, mariánský sloup z roku 1725. Kamenouhelné doly objevené kutnohorskými havíři v roce 1796 těžily uhlí až do přelomu druhého a třetího tisíciletí. Dnes muzeum těžby uhlí. Roubené městské domy v historickém jádru města. Žacléř, náměstí /620 m./ - po modré značce vzhůru kolem žacléřského hradu - Bílý kříž /770 m./, 2 km - dále po modré Žacléřským hřbetem - nad osadou Vízov /935 m./, 5 km, výhledy do Polska a na Vraní hory - vzhůru po zelené - Rýchorský kříž /956 m./, 5.5 km - vzhůru a záhy vlevo po žluté nad Sněžnými Domky - Pod Dvorským lesem /978 m./, 7.5 km, bukový horský prales Dvorský les na vrcholu Rýchor /1033 m./ - vpravo po červené - rozcestí Kutná /996 m./, 9.5 km, nedaleko při cestě vpravo stojí Rýchorská bouda s výhledem na panoráma východních Krkonoš - vlevo po modré údolíčkem Kalné kolem rozcestí pod boudou Pašovka - Sklenářovice, ochranná kaple /777 m./, 12.5 km, vlevo v údolí stávala zaniklá ves Sklenářovice. Koncem 14. století zde stála sklářská pec. - dále po modré serpentinou kolem starých zlatých dolů ze 16. století a nad valy hrádku Stadelburk, který doly střežil - rozcestí nad samotami Bystřice /565 m./, 14.5 km - vpravo po zelené - Mladé Buky, žel. /477 m./, 17 km / 5-6 hodin /. Vlakem / přes Trutnov / nebo autobusem / přes Rudník nebo přes Jánské Lázně / zpět.
25. Nad přehradou Bukówka a Dolinou Bialej Wody na Pomezní Boudy. ( 22.5 km )
Vlakem či autobusem do Trutnova, z trutnovského autobusového nádraží autobusem do polské Lubawky /jede pouze v sobotu ráno/. Lubawka byla založena na obchodní Vratislavské cestě ze Slezska do Čech, městská práva obdržela již v roce 1292. Gotický kostel Narození Panny Marie z konce 15. století byl v letech 1609-1615 barokně přestavěn, barokní kostel sv. Anny z let 1696-1698, radnice na náměstí z roku 1750, na Svaté hoře barokní kapličky. Lubawka, střed /495 m./ - po červené a modré značce z města - Bukówka, ves /505 m./, 3 km, nad vsí Bukówka byla vystavěna v letech 1903-1909 vodní nádrž, zvětšená v roce 1988 - dále po červené ze vsi zalesněným skalnatým hřbetem - vrch Zadzierna /724 m./, 5 km, vyhlídka na přehradu Bukówka a na Krkonoše - dolů po červené značce k rozcestí a společně se zelenou do vsi Paprótki /550 m./, 6.5 km - po zelené značce s výhledy na Krkonoše do vsi Paczyń /700 m./, 10.5 km - na rozcestí na horním konci vsi vlevo po modré - Jarkowice, Schronisko Srebrny Potok /625 m./, 14 km, vlevo zřícenina památky - dále po červené Dolinou Srebrnika - Dolina Bialej Wody /650 m./, 15 km - vpravo po modré Dolinou Bialej Wody a vzhůru na rozcestí pod Lysečinskou horou. Dále po modré lesy v úbočích Pomezního hřebene na silnici z Kowar, vlevo vzhůru po modré - Przelecz Okraj - Pomezní Boudy /1047 m./, 22.5 km /8 hodin/. Horské boudy na hranici Čech a Slezska byly založeny v roce 1634. Přes hranice na autobusovou zastávku. Z Pomezních Bud autobusem do Svobody nad Úpou nebo Trutnova, odtud autobusem nebo vlakem.