1. Labská soutěska a Herlíkovické štoly.
V nejužším místě hlubokého údolí mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím protéká řeka Labe skalnatou Labskou soutěskou, která patří mezi nejtěžší vodácké partie na českých řekách. Labe zde vytváří soustavu divokých peřejí, oddělených hlubokými tůněmi s průzračnou vodou. Ve skalách úzkého řečiště vymlela vířící voda bizarní "obří hrnce". Oblast Labské soutěsky je chráněným územím.
Ve skalnaté stráni nad Labskou soutěskou, mezi Studeným kolenem a dávnou hornickou osadou Starý Vrch, se nacházejí opuštěné štoly po dolování železné rudy. Těžit se zde začalo již v 16. století v dobách Kryštofa z Gendorfu, dolování probíhalo s přestávkami až do druhé poloviny 19. století. Několik kilometrů vodorovných podzemních chodeb s četnými rozrážkami tvoří tři patra, navzájem propojená svislými komíny a úklonnými šachtami. První, nejrozsáhlejší patro, s chodbami délky 1270 metrů, vyúsťuje ve skále nad silnicí v ohybu Studeného kolena, druhé patro, s chodbami délky 760 metrů, ústí na povrch vysoko v prudkém zalesněném svahu, třetí, nejvyšší vchod do labyrintu šachet se nachází nad vrstevnicovou modře značenou cestou z Volského Dolu do Hořejších Herlíkovic, v prostoru bývalé hornické osady Starý Vrch. Protože v zimě slouží Herlíkovické štoly jako zimoviště mnoha druhům netopýrů, mezi nimiž jsou netopýr severní a netopýr pobřežní glaciálními relikty, byly vyhlášeny chráněným územím.
Hlubokým a úzkým údolím Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím vede horská silnice, vybudovaná mezi roky 1853 a 1871. V letech 1972 - 1974 byla silnice za provozu zrekonstruována, postaveno bylo 10 nových mostů a 6 kilometrů žulových opěrných zdí. Žulové památníky při silnici v Hořejším Vrchlabí a Špindlerově Mlýně připomínají: "Tuto silnici vybudovali polští dělníci a inženýři 1972-1974".
2. Hořejší Herlíkovice.
Horská osada na svazích Herlíkovického Žalého, založená horníky v polovině 16. století a připomínaná v historických pramenech prvně roku 1606. V osadě nalezneme množství původních roubených chalup krkonošského typu. Evangelický kostelík z let 1903 - 1904 s boční věží je postaven v secesním slohu a malebně dotváří kulisu horské krajiny, jíž vévodí hora Kotel.
Do Strážného a Hořejších Herlíkovic strmě stoupá z Hořejšího Vrchlabí vozová "Kamenná cesta". Je pozůstatkem dávné obchodní cesty, zvané Slezská stezka. Při cestě z Hořejšího Vrchlabí k Herlíkovickému kostelíku stojí výklenková kaplička, jejíž interiér je chráněn kovanou mříží, uvnitř se nachází lidový barvotiskový obraz Panny Marie Neposkvrněné - Immaculaty.
3. Herlíkovická kaplička.
Při silnici z Hořejšího Vrchlabí do Herlíkovic stojí v údolí Labe zděná horská kaplička se střešní zvoničkou. Interiér kapličky zdobí socha Panny Marie Lurdské a další lidová náboženská výzdoba.
4. Žalý.
Hora Žalý /1019 m.n.m./ je dominantou měst Vrchlabí a Jilemnice i jejich širokého okolí. Na vrchol hory vede z osady Herlíkovice, ležící v údolí Labe, sedačková lanovka. Dřevěná stylová restaurace s verandou, vystavěná v roce 1890, zanikla za německé okupace v roce 1943. Kamenná novogotická rozhledna, architektonicky pojatá jako hradní věž, je vysoká 18. metrů. Postavena byla v roce 1892 na náklady jilemnického hraběte Jana Nepomuka z Harrachu na místě starší železné rozhledny. Z jejího vrcholu je překrásný panoramatický rozhled na Krkonoše, okolní sudetská pohoří i daleko do českého vnitrozemí. V úbočích Žalého v místě zvaném Ve sklepích byla kdysi těžena ruda, podle starých pověstí zde ústí tajná chodba, vedoucí ze štěpanického hradu.
5. Kovárna a kaplička v Hořejším Vrchlabí.
Při rozcestí cest na Benecko, Stavidlový vrch a Podžalí stojí v Hořejším Vrchlabí v Bucharově ulici stará kovárna z konce 18. století. Jedná se o nádhernou roubenou lidovou stavbu na vysoké zděné podezdívce. Tři oblouky v podezdívce na čelní straně domu ukrývají malou podsíň. V jihovýchodním nároží roubeného patra zdobí kovárnu krásná pavlač s vyřezávanými dřevěnými sloupky. V domě bývala umístěna také krčma, kde se občerstvovali lidé, čekající na okování svých koní.
U kovárny se nachází památná barokní kaplička z roku 1709, zasvěcená svatému Janu Nepomuckému. Střechu tvoří barokní báň, ukončená vížkou se zvonkem umíráčkem.
