21. Lékárna "U černého orla".
Při jižním konci Krkonošské ulice stojí budova první městské lékárny. Po zrušení vrchlabského augustiniánského konventu Josefem II. v roce 1782, s nímž zanikla i klášterní lékárna, vzniká v domě číslo popisné 38 nová lékárna městská. Dům byl tehdy přestavěn v klasicistním slohu a lékárna nesla název "U černého orla". Roku 1805 kupuje budovu lékárny mladý magistr farmacie Vojtěch Kablík, který se spolu se svou ženou Josefinou proslavil na poli přírodovědném, technickém, kulturním i dobročinném. Ve druhé polovině 19. století zde bylo vytvořeno Josefinou Kablíkovou první přírodovědné muzeum v severovýchodních Čechách, v zahradě lékárny bylo založeno alpínum s horskou květenou. V roce 1882 po smrti Vojtěchova bratra Františka Kablíka se stává vrchlabským lékárníkem Josef Kozlík. Lékárna v té době nabízela veliké množství domácích mastí, prášků, kapek, pastilek a tinktur s bizarními názvy, z nichž jmenujme například "vrchlabské krev čistící pilulky", "vrchlabské žaludek a nervy posilující náplasti", "vrchlabský mastný pudr", "vrchlabský vlasový duch", "vrchlabské kapky proti žaludečním křečím", "krkonošský bylinný čaj", "Radikální prostředek pro bezbolestné odstranění kuřích ok a ztvrdlé kůže", "mast proti tlustému krku" či "vrchlabský turistický duch".
V okolí lékárny se nachází také několik dalších památných městských domů. Přízemí a podsíň staré rybárny v Krkonošské ulici, datované nápisem v barokním portálu: "Ieremias Antoni Zehe 1723", se řadí mezi nejstarší zděné městské domy. Dalším památkou je dům papírnické rodiny Kieslingů v Krkonošské ulici, postavený ve stylu barokního klasicismu, v jehož přízemí vznikl později masný krám a řeznictví.
22. Barokní most na Labi.
Na jižním konci historického jádra města Vrchlabí stojí při cestě od lékárny přes náměstíčko "Kozí plácek" na vrchlabské autobusové a vlakové nádraží další významná památka. Jedná se o barokní kamenný most, postavený v roce 1700. Jediným vysokým obloukem překonává skalnaté koryto řeky. Byl dlouho jediným vrchlabským mostem přes Labe a odolal všem katastrofálním povodním, které postihly město od počátku 18. století. Most zdobí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž soklu najdeme reliéfy městských patronů sv. Vavřince a sv. Jana Křtitele i reliéf Ukřižování Ježíše. Nápis "Ex Voto 1709", který sochu datuje, je dokladem zbožné úcty lidu k Janovi z Nepomuku dlouho před jeho svatořečením v roce 1729.
23. Českobratrská modlitebna.
Vrchlabská modlitebna Českobratrské církve evangelické je vyvedena v secesním slohu. Postavena byla v roce 1900 vrchlabskou stavební firmou Hollmann & Krause dle návrhu drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Podle plánů měl být v sousedství vystavěn ještě secesní evangelický kostel, k realizaci tohoto záměru však již nedošlo. Budova modlitebny, vysvěcená 21. října roku 1900, je nápadná vysokými štíty, spádnými střechami, arkýřovou věžičkou a členícími kamenickými prvky provedenými z červeného lánovského pískovce. Štít průčelí zdobí pískovcový kříž s ornamenty velikonočních rostlin. V přízemí stavby se nachází modlitebna, zaujímající svojí výškou prostor dvou poschodí. Do zadní části modlitebny je vestavěn dřevěný chór, ozdobný charakter má i strop členěný dřevěnými trámy. Uprostřed čelní stěny nás upoutá novogotická kazatelna, kterou věnovala firma F. W. Krönig & Söhne z Podhůří a jejíž pozdější úpravy jsou dílem J. Havlíčka z Podhůří. Dubové lavice a obložení stěn modlitebny zhotovil František Nič. V zahradě za budovou modlitebny stávala až do sedmdesátých let dvacátého století stará železná zvonice se zvony.
24. Zámek v Podhůří.
V místech, kde dnes stojí ves Podhůří, jižní část Vrchlabí, stával kdysi poplužní dvůr, připomínaný v historických pramenech roku 1574. V 18. století byl v jeho místech na mírném návrší nad Vápenickým potokem postaven zámeček, který sloužil od roku 1780 jako lesní úřad vrchlabského panství hrabat Morzinů. Původní stavbu tvořila jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu s pěti pokoji, pěti komorami, kuchyní a dvěma sklepy uvnitř.
V 70. letech 19. století kupuje zámek textilní průmyslník Friedrich Vilém Krönig, který dává zámek přestavět v novorenesančním stylu. Na severovýchodní straně průčelí nechal k zámku přistavět čtyřbokou dvoupatrovou věž, z níž vedou dveře na balustrový ochoz. Zámek kryje sedlová střecha zdobená třemi vikýři, v průčelí je k zámku přistavěna dřevěná ozdobná veranda. Stavba slouží dnes k obytným účelům.
